E.BERNAYS A MANIPULÁCIA DAVU

„Vědomá a organizovaná manipulace organizovaných zvyků a názorů mas je důležitým prvkem v demokratické společnosti. Ti, kteří manipulují tento neviditelný mechanismus společnosti, tak vytvářejí neviditelnou vládu, jež je skutečnou mocí v naší zemi. Jsme ovládáni, naše myšlení utvářeno, náš vkus formován a naše myšlenky zvnějšku vnukány lidmi, o kterých jsme povětšinou vůbec neslyšeli… takřka ve všech sférách našich běžných životů, ať už v politice či podnikání, v našem společenském životě či etickém myšlení nás ovládá poměrně nepočetná skupina… jež rozumí duševním pochodům i sociálním vzorcům mas. Právě oni tahají za nitky veřejného mínění, využívají odvěké sociální síly a přicházejí s novými metodami, jak spoutat a vést svět.“ (Propaganda, Edward Bernays)

Autorem těchto řádek je Edward Bernays, synovec Sigmunda Freuda a průkopník moderní reklamy, propagandy a vztahů s veřejností (public relations, PR). Bernaysův vliv byl ohromný. Za pomocí mnoha z postřehů svého strýce vyvinul vysoce efektivní metody manipulace užívané dodnes nejen obchodními společnostmi s cílem prodat spotřebitelům své výrobky, ale také elitami, řečeno s Bernaysem, ke „kontrole a podrobení mas“.

Už konce, 19. století se řada myslitelů, nejvýraznějšími z nichž jistě byli Freud a Gustave Le Bon, pokusila pochopit, proč lidé tolik lpějí na ztotožnění se skupinou a jak tato identifikace působí na lidské myšlení i chování. Jak Bernays poznamenal, poznatky z tohoto studia zaujaly i ty ve vysokých postech, kteří s jejich pomocí chtěli rozšířit svou kontrolu nad společností. Spatřovali v teoretických poznatcích skupinové psychologie potenciál k možnému přetavení do praktických metod manipulace masami mimo pátravý zrak veřejnosti – což bylo základní náplní Bernaysovy práce na poli vztahů s veřejností (PR). Jak sám vysvětlil ve své knize Propaganda:

„Systematické studium psychologie mas odhalilo… potenciál neviditelné vlády nad společností prostřednictvím manipulace pohnutek, jež uvádějí do chodu lidi ve skupině… (tyto studie) prokázaly, že skupina vykazuje mentální charakteristiky odlišné od těch jednotlivce a je poháněna podněty a emocemi, jež za pomoci poznatků psychologie jednotlivce nelze plně vysvětlit. Přirozeně se tak vnucuje otázka: Porozumíme-li mechanismu a motivům skupinového myšlení, bude možné ovládat a podrobit si masy podle naší vůle, aniž by si to uvědomovaly?“ (Propaganda, Edward Bernays)

Ohromný potenciál využití poznatků skupinové psychologie ke kontrole mas lze částečně přičíst i skutečnosti, že jednotlivec může být ovlivněn skupinou či davem dokonce i v případě fyzické izolace. Jak Bernays napsal ve svém díle Crystallizing Public Opinion, dav „neznamená prostě jen fyzickou množinu určitého počtu lidí… ale také duševní rozpoložení“. Jakmile se lidé ztotožňují se skupinou, jejich myšlení i chování projde vlivem skupinové psychologie proměnou, a to i když nebudou fyzicky nablízku žádnému dalšímu příslušníku skupiny.

V současnosti podle všeho prostřednictvím mainstreamových médií a popkultury působí síly, jež se snaží využít lidských sklonů pouštět se do jistých forem skupinové sebeidentifikace – specificky těch, jež obyvatelstvo rozdělují do znepřátelených „kmenů“. To může potenciálně mít velice temné důsledky pro stabilitu i svobodu společnosti, protože lidem u moci usnadňuje využití staletí osvědčené taktiky „rozděl a panuj“.

Machiavelli ve svých Rozpravách nad prvními deseti knihami Tita Livia podotýká, že vládci si odjakživa uvědomovali, že sjednocené obyvatelstvo vždy bývá silnější než ti, kdo jej ovládají, takže se vládci už od nepaměti snaží „rozdělit masu a oslabit sílu, tako mocnou, dokud byla jednotná“ prostřednictvím „nástrojů k zasévání sváru a nejednoty“. (Machiavelli)

Rozdělení obyvatelstva podél zlomových linií rasy, třídy, náboženství, pohlaví nebo politické orientace, tedy do skupin s přirozeným konfliktním potenciálem, činí působení skupinové psychologie racionální diskurz i debatu mezi příslušníky těchto oddělných skupinou čímsi velice nepravděpodobným.

Pro tuto neschopnost vyřešit své neshody racionálně se skupiny s odlišným přesvědčením ve svém snažení porazit ty, jež vnímají jako hrozbu, postupně uchylují i k destruktivnějším prostředkům. Společnost kontrolovanou těmito skupinami lze tak jednoduše rozeštvat do stále urputnějšího konfliktu. Výsledkem bývá nejen oslabení obyvatelstva jako takového, jak upozorňuje Machiavelli, ale také odvedení jeho pozornosti od konání neviděných zákulisních hybatelů, Bernaysovými slovy „neviditelné vlády, jež řídí osudy milionů“.

https://academyofideas.com/2017/07/edward-bernays-group-psychology-manipulating-the-masses/

https://deliandiver.org/2020/06/edward-bernays-a-skupinova-psychologie-manipulace-masami.html