GLOBÁLNY ROZKOL A LA FULTON
Proč není stará Churchillova fráze o železné oponě ani dnes překvapující a zastaralá?
Dne 5. března uplynulo 75. let od projevu Winstona Churchilla ve Fultonu v Missouri, který „vyhlásil“ železnou oponu i studenou válku. Současná situace ve vztazích USA a Ruska činí tento projev velmi relevantním. Ruský pohled na výročí nabízí komentář Olega Barabanova pro Valdai Klub.
Projev Churchilla měl historickou logiku. Konec druhé světové války znamenal, že se zájmy Západu a SSSR rozešly. Došlo přeskupení sil a po starém spojenectví nezůstala stopa. Rozdělení Evropy, které pak Churchill ve Fultonu představil, bylo – pozoruhodně – jeho vlastním dílem. Dojednal ho na jaltské konferenci v době, kdy byly zájmy a úkoly odlišné.
Je příznačné, že to nebyla Jalta a Postupimská konference v Evropě či smrt Roosevelta, co vedlo k symbolickému rozchodu Západu a SSSR. Tehdy ale stále pokračovala válka s Japonskem a USA se snažily přimět SSSR k tomu, aby se zřekl své smlouvy o neutralitě s Japonskem a připojil se k válce.
Do porážky Japonska byl SSSR pro USA vítaným spojencem. Churchill zastával poněkud jiný názor, chtěl totiž otevření druhé válečné fronty na Balkáně, a ne v Normandii, a to právě proto, aby zde západní země čelily vlivu SSSR v Evropě. Pro Američany to však v té době nebylo to hlavní. Stalin dostal v Evropě od Roosvelta, a poté od Trumana, volnou ruku výměnou za příslib pomoci ve válce proti Japonsku.
SSSR a USA tak dosáhly svých vojenských cílů a realizovaly také klíčové geopolitické zájmy té doby. Velká Británie a Churchill sám s tím museli) souhlasit jako v té době už závislý spojenec USA.
Události v roce 1945 tak ukazují na jednoduchý, i když cynický, závěr. Zájmy jsou důležitější než hodnoty. Po skončení války a prosazení hlavních zájmů se spojenci začali rozcházet a do popředí se dostala otázka rozdílů v hodnotách a praktikách. Fultonský projev Churchilla v roce 1946, přednesený mimochodem v přítomnosti prezidenta Trumana, se proto ukázal jako velmi užitečný. V tomto novém momentě projev také představoval americké zájmy.
Je pak zajímavé, že se fultonský projev velmi promítl na prudkou změnu atmosféry mezi obžalovanými při Norimberských procesech. Například Göring dával najevo velkou radost z rozchodu mezi spojenci. Dokonce měl za to, že bude brzy osvobozen, protože ho (a další) budou USA potřebovat k boji proti SSSR. K tomu ovšem naštěstí nikdy nedošlo.
Co se děje v současné politice? Někteří dnes mluví v souvislosti s mnichovským projevem Putina v roce 2007, po anexi Krymu a ve světle dalších nedávných události, o nové studené válce 2.0.
Na druhou stranu je zde okruh odborníků, kteří takové hodnocení či srovnání vidí jako nesprávné. Jde o jinou historickou situaci bez existence ideologické konfrontace. Navrhují například jiný výklad prostřednictvím pojmu revisionistických mocností a posunu od revisionismu zájmů k revisionismu hodnot.
Otázky metodologie ale nejsou pro veřejné mínění tak důležité. Důležité jsou jasně vnímané a médii přenášené postoje, které upevňují novou železnou oponu. Sem dobře zapadá myšlenka Joe Bidena na „ligu demokracie“ či spojenectví demokracií proti „lize diktátorů“. Nový globální rozkol ve světě tak podle autora získá obrysy dost podobné institucionální logice studené války. Churchillova stará fráze o železné oponě v dnešní politice každopádně nikoho nepřekvapuje a rozhodně není zastaralá, končí Barabanov.
https://valdaiclub.com/a/highlights/iron-curtain-speech-anniversary-and-cold-war-2-0/
http://casopisargument.cz/?p=34654