PAX AMERICANA – IMPÉRIUM
Leckdo jistě namítne, že na post-mortem analýzu amerického impéria je ještě příliš brzy. Osobně jsem přesvědčen o opaku. Neschopnost Bidenovy vlády prosadit příměří a humanitární pomoc pro Palestince v Pásmu Gazy přichází jako poslední hřebík do rakve morálně-podpůrného narativu amerického impéria.
Ať už se zeptáte Arménů z Karabachu, Gruzínců na Kavkaze, Ukrajinců nebo Arabů z úrodného půlměsíce, mytická představa Ameriky coby šampiona lidských práv, bojovníka za mezinárodní uspořádání založené na pravidlech a symbol míru a prosperity, utrpěla nezhojitelné rány. Z Ameriky se stal nemocný muž globální politiky, cynicky a paranoidně prosazující partikulární zájmy vlivných hráčů vnitropolitického kolbiště.
Mylná se ukazuje též myšlenka, že rozhodují zbraňové systémy a bohatství. Těžiště politické technologie se přesunulo a rozptýlilo do té míry, že veřejné mínění dneška zastiňuje politiku jaderné velmoci včerejška. Jasně to vidíme ve válce v Ukrajině, kde křemík a ocel na obou stranách dospěly do slepé uličky a Rusko zvládá jakž takž držet jen to obsazené ukrajinské území, jež lze věrohodně označit za ruské. Ani jedna ze stran pak nedokáže výrazněji překročit pomyslnou dělicí linii legitimity.
Nová geopolitická realita nezastihla ale v nedbalkách jen Ameriku. Ruský pokus o ovládnutí Kyjeva skončil ponižujícím nezdarem, který nadobro zhasil širší ruské regionální ambice. Pokud se Rusko nepoučilo a znovu se pokusí vzít si Oděsu, dočká se dalšího štiplavého políčku. Pochybné ocenění za nejpalčivější ponížení z tohoto konfliktu však náleží opět Americe, která nedokázala naplnit svůj příslib pomoci se znovudobytím tradičně ruských oblastí Ukrajiny.
Podle příručky z 20. století hraje i Netanjahu, přičemž ignoruje, jak moc se pravidla hry proměnila během jeho života, kdy logistická, technická i ekonomická výhoda byla jednoznačně na jeho straně. Izrael se ani příliš neobtěžoval „vysoustružit“ nějaký mezinárodnímu společenství – tím méně muslimskému světu – určený morální argument ospravedlňující své konání. Bibi je přesvědčený, že jej nepotřebuje. Věří, že pro etnickou čistku Pásma Gazy bohatě postačuje mít po svém boku Ameriku.
Války s katastrofálním výsledkem vždy začínají tím, že jedna stran zásadně špatně vyhodnotí svou sílu. V tomto případě se ovšem takto hrozivě mýlí obě strany: čínští, ruští i muslimští předáci věří, že jsou mnohem slabší než ve skutečnosti, zatímco ti američtí a izraelští naopak svou sílu výrazně přeceňují. Arabská i americká „ulice“ své situaci rozumějí lépe než elity, a proto mají muslimové takovou chuť vrhnout se boje, zatímco Američané by se mu s toutéž vervou rádi vyhnuli.
Na sociálních sítích je dnes desetkrát víc muslimů než před deseti lety. V Evropě jich žije na 40 milionů, a vlastně tak tvoří celý nový evropský „národ“, rozptýlený napříč kontinentem. Ekonomika fungující mimo Pax Americana je schopná dosáhnout soběstačností a udržitelnosti před deseti lety nemyslitelné. A jak jsme viděli u operace Hamásu, i mezi nevýznamnějšími frakcemi Třetího světa a nejmilitarizovanějšímu režimy vyspělého světa dnes nastala míra logistické i rovnocennosti před dekádou zcela nepředstavitelná.
Nechci se pouštět do konkrétních odhadů vývoje konfliktu a vlastně to ani nepovažuji za možné, efekt motýlích křídel chaotických a nepředvídatelných důsledků a jejich důsledků se zde uplatňuje v plné míře. V obecnější rovině si však troufnu odhadnout, že Amerika z něj vyjde otřesená a s notně pocuchanou vírou ve svou schopnost mocenské projekce i diplomatickou sílu.
Jakkoliv uvadání „tvrdé“ i „měkké“ síly Pax America s tím, jak konkurenti hegemona dotahují, bylo do jisté míry geostrategicky nevyhnutelné, americké elity – dekadentní, zchátralé a oddané sionistům – implozi měkké síly a rychlé oslabování té tvrdé mocně urychlují. Menší hráči na okrajích americké moci jako Maďarsko, Turecko, Gruzie či Indie tak postupně začnou přepracovávat své narativy a na mezinárodním kolbišti se přesouvat pryč od stále nespolehlivějšího a nesrozumitelnějšího partnera.
Dojde-li k další eskalaci konfliktu, pravicový disent se musí mít na pozoru před novou legislativou, která se opozici vůči sionistické zahraniční politice pokusí kriminalizovat. Zdržte se proto výroků – byť třeba v žertu míněných – jež by se daly vyložit jako projev loajality k cizí mocnosti. Ze všech sil se soustřeďujte na domácí rozměr situace, což je mnohem obtížněji postihnutelné pod hlavičkou zašmodrchané platné legislativy proti „terorismu“ a „cizímu vměšování“.
Směrem ven i dovnitř ale západní elity stále viditelněji odhazují zástěrku občanských svobod, shromažďovacího práva, svobody slova i tisku. Nepodléhejte tlaku, ale buďte připraveni.
Autor: Matt Parott
https://matthewparrott.substack.com/p/decline-and-fall-of-pax-americana
https://deliandiver.org/2023/11/upadek-a-pad-pax-americana.html#more-13399032