BLACKROCK – LOBING V EÚ
Společnost BlackRock, největší světový správce aktiv, je známá svými investicemi do fosilních paliv a odlesňování. Jak to však souvisí s EU? Na to hledala odpověď platforma Multinationales ve své zprávě.
Ochrana klimatu nebo vlastních zájmů?
Za klimatickými fanfárami společnosti BlackRock se skrývají její vlastní zájmy: chránit své podíly v ekonomice, která funguje jako obvykle (business as usual), tím, že zabrání ambiciózním změnám – ať už regulačním nebo jiným – nezbytným pro přechod k ekologičtější a spravedlivější ekonomice; a pokusit se prosadit své vlastní standardy v této nové oblasti, přezdívané „řízení klimatických rizik“ (climate risk management), informoval web multinationales.org.
Ve zprávě se ukazuje, jak usilovně se společnost BlackRock snažila zabránit jakékoliv důkladné regulaci financování ochrany klimatu. Největší světový správce aktiv místo toho prosazuje model založený na dobrovolných mechanismech a samoregulaci, v němž si velké finanční instituce ponechávají volnou ruku v investování způsobem a tempem, které si samy zvolí.
Společnost BlackRock (založená v roce 1988 v New Yorku) je s 85 miliardami dolarů druhým největším světovým investorem do uhelných společností a je hlavním investorem ve společnostech, které realizují nejničivější projekty na rozšíření fosilních paliv současnosti, jako je například plynovod EastMed.
BlackRock je také jedním z největších akcionářů velkých evropských bank, možná dokonce největším. Jedním z míst na Zemi, kde společnost BlackRock svými aktivitami proslula snad nejvíce, je Amazonie. Na konci roku 2018 držely její fondy akcie v hodnotě 2,5 miliardy dolarů ve třech společnostech: GeoPark, Frontera Energy a Andes Petroleum, což jsou všechno ropné společnosti spojené s odlesňováním a ničením životního prostředí v Amazonii.
Lobbistické aktivity v Bruselu
Jak uvádí zpráva organizace Corporate Europe Observatory s názvem „The BlackRock Model“ z prosince 2020, je BlackRock členem nejméně 23 obchodních sdružení, skupin a institucí působících na bruselské lobbistické scéně. Kumulativně společnost BlackRock a těchto 23 národních, evropských nebo mezinárodních skupin vykázaly roční výdaje na lobbing ve výši 28,3 až 31,9 milionů eur. Zaměstnávají 260 zaměstnanců a od začátku roku 2019 absolvovaly nejméně 92 schůzek s nejvyššími představiteli Evropské komise. Společnost BlackRock si také najala služby PR firmy FleishmanHillard, nechvalně známé svým spojením se společností Monsanto, a to ve výši 300 000 až 400 000 eur ročně.
Mezi další pilíře vlivové sítě společnosti BlackRock v Bruselu patří přední think tank Bruegel, platformy Eurofi (evropský think tank zaměřený na finanční služby) a Evropské parlamentní fórum finančních služeb (EPFSF – European Parliamentary Financial Services Forum), které organizují veřejné soukromé akce. Tyto skupiny jsou jen špičkou ledovce – společnost BlackRock má za sebou vlastní schůzky s vysoce postavenými hráči v EU a od roku 2016 podepsala devět smluv s institucemi nebo agenturami EU.
BlackRock je všude
Strategii vlivu společnosti BlackRock lze shrnout do jednoho slova: všudypřítomnost. V posledních několika letech se tento newyorský fond postaral o to, aby byl jeho hlas dobře slyšet v politických debatách EU o financování ochrany klimatu – dokonce se mu podařilo získat od Evropské komise zakázku na poskytování poradenství v oblasti bankovních předpisů týkajících se klimatu, a to navzdory zjevnému střetu zájmů. (Je pravděpodobné, že obchodní skupiny zastupují zájmy celých částí finančního odvětví – nejen společnosti BlackRock.)
Známý think tank Bruegel a BlackRock
Bruegel, jeden z předních světových think tanků, je zřejmě dalším pilířem vlivové kampaně společnosti BlackRock. V únoru 2021 uspořádal akci na téma „udržitelné finance a Zelená dohoda“, na níž vystoupila Isabelle Mateos y Lagová, bývalá zaměstnankyně Mezinárodního měnového fondu (MMF) a nyní hlavní globální lobbistka společnosti BlackRock , která od roku 2016 zasedá také ve správní radě Bruegelu).
Infografika na str. 10 a 11 znázorňuje některé z hlavních vazeb mezi společností BlackRock a institucemi EU, ať už přímo, nebo nepřímo, prostřednictvím obchodních skupin, think tanků nebo organizátorů akcí, a ilustruje tak lobbistickou síť kolem agendy udržitelného financování EU. Není vyčerpávající a nezobrazuje například aktivní účast společnosti BlackRock ve Světovém ekonomickém fóru jako člena správní rady po boku prezidentky ECB Christine Lagardeové nebo její přítomnost ve Skupině třiceti (Group of 30) po boku bývalého prezidenta ECB Maria Draghiho či její členství v různých národních lobbistických organizacích.
Přátelé na vlivných místech
Přímý kontakt s úředníky a zákonodárci je stejně důležitý jako konzultace. Máme určité důkazy o tom, uvádí dále platforma Multinationales, že společnost BlackRock a obchodní skupiny, k nimž patří, strávily v sídle Evropského parlamentu a Komise nezanedbatelné množství času, aby hájily své zájmy. Na základě žádosti o svobodný přístup k informacím náš průzkum ukázal, že společnost BlackRock měla v letech 2019 až 2021 osm schůzek s DG FISMA, finančním regulátorem Komise, včetně jedné schůzky se šéfem DG FISMA Johnem Berriganem na téma udržitelnosti. Dále měla nejméně dvě schůzky s poslanci Evropského parlamentu, včetně jedné, které se zúčastnili i zástupci společnosti FleishmanHillard, se Sirpou Pietikainenovou (EPP, Finsko) na téma „Zveřejňování informací a taxonomie EU“, a také dvě schůzky s Philipem R. Lanem, členem Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB). Jedno z těchto dvou setkání, které se uskutečnilo v březnu 2020, proběhlo hned po zasedání Výkonné rady ECB (10. 3. 2021) a dokonce ve stejný den jako zasedání Rady guvernérů ECB.
Významnou roli hraje i další specifický druh lobbingu, který společnosti BlackRock poskytuje privilegovaný přístup k politikům a úředníkům. Jejich úkolem je organizovat akce, na nichž mohou zástupci Komise, poslanci Evropského parlamentu, národní regulační orgány, ministři financí a vedoucí pracovníci odvětví sdílet pódium, vyměňovat si názory a obecněji se setkávat v neformálnějším prostředí. Pokud jde o finanční sektor, vynikají dvě z nich: Eurofi a Evropské parlamentní fórum pro finanční služby (EPFSF). Navzdory názvu druhého z nich, který by mohl naznačovat jakýsi oficiální status, a navzdory aktivní účasti některých poslanců Evropského parlamentu jsou oba ve skutečnosti soukromými podniky, které financují jejich klienti – včetně společnosti BlackRock, která je členem obou.
Tento obrázek by nebyl úplný bez zmínky o tzv. „otáčivých dveřích“ (revolving door). Najímání expolitiků nebo bývalých vysoce postavených úředníků se stalo nutností, pokud jde o zajištění vlivu na legislativní procesy v Bruselu. Společnost BlackRock, která dlouhodobě pěstuje politická přátelství na velmi vysokých místech, není výjimkou.
https://multinationales.org/Comment-BlackRock-cherche-a-etendre-son-influence-sur-les-politiques
http://casopisargument.cz/?p=38810