GLOBÁLNY KAPITALIZMUS A ČO S NÍM?
Finanční tajemství ohrožuje svobodné podnikání i politické svobody.
Tajnůstkářství se podle Raymonda W. Bakera stalo pro korporace stejně důležité, jako bývaly transparentní a zdanitelné zisky, poukazuje ve své nové knize Neviditelné biliony. Globální kapitalismus podle něj funguje nad rámec právního státu. To přispívá k extrémní nerovnosti, která ohrožuje liberální demokracii.
Na obchody v systému finančního tajemství připadá polovina celosvětových hospodářských operací. To je mnohem více než nezákonné převody finančních prostředků prostřednictvím podhodnocených a nadhodnocených cen vývozu a dovozu ze strany podniků nebo drogových a jiných zločineckých sítí před 50 lety. Rozšířily se daňové ráje, „skořápkové společnosti“, anonymní svěřenecké účty, falešné nadace a nové digitalizované technologie praní špinavých peněz. K tomu je třeba připočíst falšování obchodů. To vše usnadňují mezinárodní právníci, účetní a finanční stratégové sídlící většinou v bohatých zemích.
Kniha upozorňuje na to, že finanční tajemství ohrožuje svobodné podnikání i politické svobody. Obojí má zásadní význam pro řešení současných nerovností, které lidstvo postihují, a pro řešení výzev v oblasti veřejného zdraví, klimatu i jinde.
Baker obviňuje Spojené státy jako největšího uživatele systému finančního tajemství a největšího příjemce špinavých peněz z celého světa. Klíčovým ukazatelem toho, kolik to stojí, je skutečnost, že rozdíly mezi nejvyššími a průměrnými mzdami v USA vzrostly z 20 ku 1 v roce 1960 na 350 ku 1 v současnosti. Kdyby k tomu nedošlo, Baker mi řekl, že podle jeho odhadů by na tom střední třída byla nyní lépe o 50 bilionů dolarů.
Průkopnické dílo
Baker je průkopníkem v odhalování nezákonných finančních toků a členem panelu na vysoké úrovni, který byl pověřen Africkou unií (AU) a Hospodářskou komisí OSN pro Afriku. V letech 2011-2015 jí předsedal bývalý jihoafrický prezident Thabo Mbeki. Její činnost je pozastavena do doby, než bude zajištěno další financování. Projekt Neviditelné biliony by měl být podnětem k obnovení práce panelu.
Zpráva panelu z roku 2015 odhaduje, že v předchozím půlstoletí přišla Afrika o více než bilion dolarů v podobě nelegálních peněžních toků. To je přibližně tolik, kolik Afrika za stejné období obdržela v rámci oficiální rozvojové pomoci. Podobné zjištění učinil Baker ve své knize Achillova pata kapitalismu z roku 2005.
Po získání nezávislosti začal v Nigérii podnikat a v 60. a 70. letech 20. století využil titul MBA z Harvardu, který získal v roce 1960, k založení několika úspěšných místních podniků. Poté, co se v 80. letech přestěhoval do Washingtonu, se stal hostujícím členem Brookingsova institutu. V roce 2006 založil společnost Global Financial Integrity. Tento výzkumný institut pokračuje ve vytváření zásadních výzkumů a politických analýz týkajících se všech aspektů utajovaného světa nezákonných finančních toků.
Čistka musí začít shora
Baker přesvědčivě kritizuje nejen spoluvinu USA a jejich korporací, ale také právnických firem, auditorů a poradenských společností, které napomáhají vyhýbání se placení daní, koncentraci bohatství a korupci vládních úředníků. Obviňuje USA a Čínu, které dohromady vytvářejí více než 40 % nominálního světového HNP, z vědomého využívání tajností v globálních ekonomických vztazích.
Není divu, že se 193 členů OSN zavázalo zastavit nezákonné finanční toky, ale bez znatelného efektu. Mezitím pandemie covid, válka na Ukrajině a změna klimatu prohlubují nerovnost v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi.
Kniha Neviditelné biliony má tři části:
ohrožení demokratického kapitalismu
koroze společných statků
obnova demokratického kapitalismu
Bezohledný kapitalismus
Bakerova kritika kapitalismu v USA mi připadala rozumná, jeho obvinění z korupce a autoritářství poučné a jeho důraz na férovost, spravedlnost, rovnost a lidská práva nadějný. Přední americký odborník na demokracii Larry Diamond ze Stanfordovy univerzity napsal ke knize předmluvu, kde tvrdí: „Pouze radikální zlepšení finanční transparentnosti a odpovědnosti a regulační kapacity a integrity na celém světě může přerušit tento kruh politického úpadku a beznaděje.“
Baker se však pečlivě vyhýbá analýze strukturálních nedostatků americké demokracie. V klíčových kapitolách druhé části přenechává ostatním, aby navázali na jeho analýzu toho, jak se tajná koncentrace bohatství stala možnou za spoluúčasti bank, korporací a „komplikovaných vlád“.
Ačkoli se kniha zabývá především „darebáckým kapitalismem“ v USA, na příkladu sedmi zemí se zabývá i dopadem utajování na ekonomické chování v dalších zemích. Jsou zde představeny dvě diktatury – Rusko a Čína – a nedokonalá pluralitní demokracie, Jihoafrická republika, která je příkladem uchvácení státu (state capture). Dalšími příklady, kde utajování slouží autokratům, jsou Guatemala, Venezuela, Myanmar a Írán.
Jihoafrický případ dobře ukazuje, jakou roli v korupci hrají zahraniční korporace, mezinárodní právníci a firmy zabývající se vztahy s veřejností. Baker uzavírá druhou část velmi krátkou kapitolou „Hiding in Silos“. Kriticky se v ní vyjadřuje k západním pokusům šířit právní stát a zároveň ignorovat „do jaké míry se kapitalistický systém stále více vymyká právu“.
Tím začíná třetí část, v níž navrhuje způsoby a prostředky „obnovy demokratického kapitalismu“.
Obnova demokratického kapitalismu
Podle Bakera je demokracie samoopravná, ale kapitalismus nikoli. Jeho hlavní poselství zní: reformujte kapitalismus, nebo přijdete o demokracii.
Jeho návrhy se zaměřují na USA a jejich potenciál buď katastrofu způsobit, nebo jí zabránit. To bude podle něj záviset na tom, zda bude americká vláda vyžadovat větší transparentnost, odpovědnost a reformy řízení společností.
Je zastáncem toho, aby banky a další finanční instituce musely opět oddělit poskytování úvěrů a investování. A auditorské firmy by neměly poskytovat nákladné finanční poradenství – další střet zájmů.
Baker doporučuje vládě zvýšit minimální mzdu na 15 dolarů za hodinu, zajistit všeobecnou zdravotní péči, odpustit studentům dluhy a vypořádat se s „rasou“. Vyzývá také ke snížení nerovnosti mezi národy.
Pokud demokratická většina v zemi nebude nadále růst a nebude účinně prosazovat dvoustranné demokratické reformy, je obtížné si představit, že by země hrála takovou konstruktivní demokratickou roli doma i v zahraničí, jak požaduje Baker.
Autor: John J. Stremlau (čestný profesor mezinárodních vztahů, University of Witwatersrand)
https://theconversation.com/invisible-trillions-review-global-capitalism-operates-beyond-the-rule-of-law-and-threatens-democracy-199311
https://casopisargument.cz/?p=48734