M.KUNDERA – DIALÓG A VANDALI
V dopise Helvetiovi napsal Voltaire nádhernou vetu: „Nesouhlasim s tim, co rikate, ale az do smrti budu branit vase pravo rikat to.“ To je formulace zakladniho etickeho principu novoveke kultury. Kdo se vraci historicky pred tuto zasadu, dela krok z novoveku do stredoveku.
Jakekoliv potlacovani nazoru, ba i nasilne potlacovani nespravnych nazoru, smeruje ve svych dusledcich proti pravde, protoze pravdy je mozno dosici jen v dialogu nazoru, ktere jsou rovnopravne a svobodne.
Vytvorenie základnej podmienky slobody – priestoru na diskusiu.
„Jaká je to radost diskutovat, aniž bychom chtěli jeden druhému dokazovat, že je vůl“
Kdo je vandal? Vandal, jak ho kolem sebe vidim, je socialne zabezpeceny, gramotny, sam se sebou spokojeny.Vandal, to je pysna omezenost, ktera se citi dobre v sobe same a je ochotna kdykoli se dovolavat svych demokratickych prav.
Tato pysna omezenost se domniva, ze k jejim nezadatelnym pravum patri pretvaret svet ke svemu obrazu, a protoze svet je predevsim to nesmirne mnohe, co ji presahuje, upravuje si tedy svet ke svemu obrazu tim, ze ho nici.