„NENÁPADNÁ“ EURO DIKTATÚRA
EU nás připravuje na údajnou událost, která by mohla přijít v nejbližší době. Ať už se plánuje cokoli – pandemie, válka, kybernetické útoky či cokoli jiného – je zřejmé, že právě tato událost přispěje k přechodu na digitální diktaturu.
A než se odstaneme do tohoto bodu, mohlo by být v zájmu řešení dané krize zavedeno stanné právo. Zdá se vám tento scénář úplně „mimo mísu?“
Pak si uvědomte, co byste si mysleli, kdyby vám třeba v roce 2018 někdo přesně popsal dění někdy v březnu – dubnu 2020. Věřili byste mu? Jistě ne, nejspíš byste si ťukali na čelo.
Možná je takový moment mnohem blíž než jen tušíme…
Stanné právo je jednou z extrémních forem státního výkonu moci – situace, která byla dříve v Evropě ojedinělá, ale není v žádném případě vyloučena. Mnozí považují za nemyslitelné, že by se něco takového mohlo v dnešní době stát právě v Evropě.
Pohled na aktuální vývoj však ukazuje, že cesta k tomu není tak dlouhá, jak se zdá. Ve společnosti, ve které se stav nouze stává stále více normou, je zavedení vojenských kontrolních opatření prostě dalším logickým krokem – jakmile se objeví dostatečně „naléhavá“ krize.
Co znamená stanné právo v evropském kontextu?
V klasickém smyslu stanné právo znamená: občanský řád je nahrazen vojenskými strukturami. Už nerozhodují parlamenty, ale velitelé. Policii nahrazuje armáda. Občané ztrácejí svá základní práva – jako je svoboda projevu, svoboda pohybu, majetku a právo být slyšen.
V Evropě by to pravděpodobně nebylo označováno jako „stanné právo.“
Spíše by nám byla taková situace prezentována jako „nouzový stav“, „nouzová regulace“, „opatření civilní ochrany“ nebo „dočasné přechodné opatření“ – s dobře znějícím odůvodněním: hrozba terorismu, pandemie, kybernetických útoků, krize dodávek nebo „extrémistické pokusy o destabilizaci.“
Co již EU připravila?
Evropská unie už léta pracuje na nadnárodním bezpečnostním aparátu. Spousta věcí se děje postupně a pod radarem veřejnosti.
Toto už má EU připraveno:
1. Centrální struktury pro bezpečnost a krizovou koordinaci
Zřízení orgánů, jako je HERA, které mohou koordinovat reakce v rámci celé EU při mimořádných zdravotních událostech
Rozšíření středisek reakce EU na krize s cílem nahradit vnitrostátní pravomoci strukturami EU v případě nouze
Zavedení „strategií proti dezinformacím,“ které lze využít i k cenzuře nepopulárních hlasů
2. Digitální řízení a monitorování
Zavedení a rozšíření digitálních identit EU propojených se zdravotním stavem, bankovními účty a cestovními profily
Plány pro digitální měnu centrální banky (CBDC), která je programovatelná a má datum expirace
Budování biometrické identity a sledovacích systémů, např. prostřednictvím rozpoznávání obličeje na nádražích, letištích a v centrech měst
3. Masivní rozšíření zbrojní a obranné architektury EU
Připravenost 2030: Celoevropský strategický program pro budování armády do roku 2030
PESCO: Společné projekty vyzbrojování, vojenská cvičení, standardizace a interoperabilita ozbrojených sil
EDIS (EU Defense Industrial Strategy): cílená propagace evropského obranného průmyslu, standardizace obranné výroby a zadávání zakázek
4. Prudký nárůst výdajů na obranu
Podle Evropské rady činily v roce 2024 výdaje na obranu 326 miliard eur, což je nárůst o více než 30 % od roku 2021.
Na přezbrojení do roku 2030 je vyčleněno až 800 miliard eur, například na „odstrašení Ruska“
Podle analytiků by členské státy mohly jen v příštích pěti letech utratit 500 miliard eur na nové výdaje na obranu
5. Příprava populace na „krizové případy“
Doporučení všem občanům EU skladovat zásoby alespoň na tři dny – včetně vody, potravin a léků
V roce 2025 zveřejnila Komise strategii připravenosti EU na krize s 30 konkrétními opatřeními, včetně integrace havarijních plánů ve školách, podnicích a správních orgánech.
Podle Komise by měla být ve všech oblastech života zavedena „kultura zabudovaných preventivních opatření.“
6. Přesun moci do Bruselu
Stále více rozhodnutí – například o migraci, zdravotnictví, energetice, obraně – se přijímá centrálně v Bruselu
V případě nouze by plánovaná Rada bezpečnosti EU mohla podkopat národní suverenitu a převzít rozhodnutí
Nouzové předpisy na úrovni EU platí automaticky ve všech členských státech – národní veta jsou de facto vyloučena
Tento vývoj jasně ukazuje, že EU nevytvořila pouze organizační a legislativní rámec, který lze aktivovat ve výjimečných situacích, ale vytváří také technické, vojenské a sociální podmínky pro komplexní kontrolu obyvatelstva v případě krize.
Příkladný vývoj v Evropě
Po útocích v roce 2015 žila Francie více než dva roky v trvalém výjimečném stavu – s raziemi bez soudního příkazu, zákazy vycházení a domácím vězením pro podezřelé.
V Itálii byla během Covidu drasticky omezena práva obyvatel na pohyb. V Rakousku byl dokonce regulován přístup do supermarketů, ve Španělsku hlídkovala v ulicích armáda.
Tato opatření byla legitimizována nouzovým stavem, který lze kdykoli prodloužit nebo změnit na stav trvalý.
Co hrozí podle stanného práva EU?
Omezení nebo vypnutí přístupu k internetu
Kontrola nad digitálními platbami (blokace účtu, omezení výdajů)
Zákazy pohybu, zákazy vycházení, povinný digitální očkovací průkaz a bezpečnostní certifikáty
Zatýkání bez obvinění prostřednictvím „preventivních bezpečnostních opatření“
Zabavení majetku, např. v případě domnělé potřeby zásob
Zákaz alternativních médií a „neoprávněného“ vyjadřování
Využití armády k boji proti povstání a zabezpečení kritické infrastruktury
Rozmístění celoevropských policejních nebo vojenských jednotek v členských státech – bez národního souhlasu
Přechod je pozvolný
Nejnebezpečnější na tomto scénáři je jeho nenápadnost. Nebude to vypadat jako převrat. Spíše je každý jednotlivý prvek – zde omezení, tam nové pravidlo – zaveden s krizovým odůvodněním.
Postupně je podkopávána demokratická kontrola a zároveň se rozšiřuje bezpečnostní aparát.
https://uncutnews.ch/so-wird-ihr-leben-unter-einem-kuenftigen-eu-weiten-kriegsrecht-aussehen/
https://www.infokuryr.cz/n/2025/04/05/takovy-bude-vas-zivot-podle-budouciho-stanneho-prava-v-cele-eu/