ŠIALENSTVO BRUSELSKÝCH ELÍT

Evropská migrační krize: pohledy ze střední Evropy
„Nechceme se podílet na šílenství bruselských elit.“

napsal Soeren Kern
8. srpna 2017

Překlad původního textu: Europe’s Migrant Crisis: Views from Central Europe

Mnoho takzvaných žadatelů o azyl se odmítlo přestěhovat do střední a východní Evropy, protože sociální dávky tam nejsou tak štědré jako ve Francii, Německu a Skandinávii. Stovky přistěhovalců, kteří byli přestěhováni do Estonska, Lotyšska a Litvy, které patří mezi nejchudší země v EU, od té doby navíc uprchly do Německa a ostatních bohatších zemí EU.

„Je to třeba říci jasně a přímo: Jedná se o útok na Evropu, na naši kulturu, na naše tradice,“ řekla polská premiérka Beata Szydło.

S odkazem na okupaci Maďarska Osmanskou říší v letech 1541 až 1699, Orbán řekl: „Myslím, že máme právo se rozhodnout, že v naší zemi nechceme mnoho muslimů. Máme s muslimy svoji historickou zkušenost.“

Evropská unie zahájila soudní žalobu proti České republice, Maďarsku a Polsku za to, že nedodržely kontroverzní nařízení přijmout tisíce migrantů z Afriky, Asie a Středního východu.

Takzvané řízení při porušení právních předpisů, zmocňuje Evropskou komisi, všemocný výkonný orgán Evropské unie, žalovat členské státy, které v jejích očích porušily své povinnosti vyplývající ze zákonů EU. Toto řízení by mohlo vést k obrovským finančním sankcím.

Spor se datuje do září 2015, kdy na vrcholu evropské migrační krize členské státy EU těsně hlasovaly pro přemístění 120 000 „uprchlíků“ z Itálie a Řecka do ostatních oblastí EU. Toto číslo bylo navíc k plánu z července 2015 přerozdělit 40 000 migrantů z Itálie a Řecka.

Z těchto 160 000 „přerozdělených“ migrantů bylo devíti zemím ve střední a východní Evropě nařízeno přijetí přibližně 15 000 migrantů. Přestože Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko hlasovaly proti této dohodě, mají povinnost ji dodržet.

Od té doby několik středoevropských členských států EU vehementně odmítlo přijmout přidělené kvóty migrantů. Například Polsko má kvótu 6 182 migrantů, z nichž ani jeden nebyl přijat. Česká republika má kvótu 2 691 migrantů, z nichž bylo přijato pouze 12. Maďarsko má kvótu 1 294, z nichž žádný nebyl přijat.

Podle poslední zprávy EU o přemístění a přesídlení, která byla zveřejněna 13. června 2017, bylo v EU jako celku přemístěno jen asi 20 000 migrantů (6 896 z Itálie a 13 973 z Řecka). Z 28 členských států EU přijala pouze Malta svou kvótu 131 migrantů v plné výši.

Mnoho takzvaných žadatelů o azyl se odmítlo přestěhovat do střední a východní Evropy, protože sociální dávky tam nejsou tak štědré jako ve Francii, Německu a Skandinávii. Stovky migrantů, kteří byli přestěhováni do Estonska, Lotyšska a Litvy, které patří mezi nejchudší země v EU, od té doby navíc uprchly do Německa a ostatních bohatších zemí EU.

Mezitím se donucovací orgány evropské „jednoty“ snaží zahanbit středoevropské lídry a přimět je k přehodnocení jejich stanoviska tím, že apelují na mlhavé koncepty, jako jsou evropské „hodnoty“ a „solidarita“. Francouzský prezident Emmanuel Macron například nedávno varoval:

„Evropské země, které nerespektují pravidla, by měly nést plné politické důsledky. Toto je dvojnásobná zrada. Některé členské státy přijímají peníze z unijního rozpočtu, ale zároveň hodnoty EU nerespektují, odvracejí se od ní a mají k ní cynický přístup.“

Vedoucí představitelé střední a východní Evropy se rozhodli neustoupit. V Polsku premiérka Beata Szydło řekla, že její země se nenechá vydírat úředníky Evropské unie. Ve svém projevu v polském parlamentu 24. května, dva dny po džihádistickém útoku v Manchesteru v Anglii, ve kterém byl zabit polský pár, řekla:

„Nebudeme se podílet na šílenství bruselských elit…. Přestaňte klečet, vstaňte a vymaňte se z letargie, nebo budete plakat nad svými dětmi každý den. Pokud to nejste schopni vidět – pokud nevidíte, že terorismus má v současné době potenciál ublížit každé zemi v Evropě a myslíte si, že Polsko by se nemělo bránit – jdete ruku v ruce s těmi, kteří míří touto zbraní proti Evropě, proti nám všem. Je to třeba říci jasně a přímo: Jedná se o útok na Evropu, na naši kulturu, na naše tradice. Chceme silné politiky, kteří vidí toto nebezpečí a jsou schopni proti němu účinně bojovat?“

24. května polská premiérka Beata Szydło ve svém projevu řekla, že její země se nenechá vydírat úředníky Evropské unie: „Nebudeme se podílet na šílenství bruselských elit…. Jedná se o útok na Evropu, na naši kulturu, na naše tradice.“ (Zdroj ilustrativního obrázku: Evropský Parlament/Flickr)

Polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak řekl, že souhlas s kvótami Evropské unie by byl „určitě horší“ než jakýkoliv trest vyměřený Bruselem:

„Nesmíme zapomínat na teroristické útoky, které se odehrály v západní Evropě, a že ve větších zemích EU jsou nyní bohužel běžnou součástí života. Uvědomme si, že dnešní velmi početné muslimské komunity v západní Evropě začaly také jako relativně málo početné….Říkám svým protějškům v západní Evropě, že strategie pro přemísťování pouze zesiluje nelegální migraci, protože pašeráci lidí získají ještě více zákazníků, když se potenciální migranti dozvědí, že lidem převezeným do Evropy bude poskytnuto útočiště také v jiných zemích než v Itálii a v Řecku.“

Polský poslanec Henryk Kowalczyk řekl:

„Polsko do EU přispívá…. Děláme všechno, co nám EU nařídí, co vyžadují smlouvy. Pokud měl francouzský prezident na mysli uprchlíky, tak tato otázka není ve smlouvách zmíněna a když jsme vstoupili do Evropské unie tak jsme na sebe tento závazek nevzali.“

Polský ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański dodal: „Mezi Evropskou komisí a Polskem neexistuje žádný konflikt hodnot – jde jen o to, jak tyto hodnoty interpretovat.“

V České republice předseda vlády Bohuslav Sobotka řekl, že „vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě a nefunkčnosti systému kvót se na něm česká vláda nebude podílet.“ Dále dodal: „Jsme připraveni bránit své rozhodnutí v EU a u příslušných soudních institucí.“

Český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek prohlásil, že EU by se měla zaměřit spíše na „ekonomickou a sociální konvergenci mezi zeměmi EU než na snahu o distribuci migrantů podle vynucených kvót“. Zdůraznil, že v některých východoevropských zemích jsou „nejzranitelnější obyvatelé často chudší než samotní migranti.“

Zaorálek dodal, že „lidé, kteří přicházejí, ve skutečnosti nemají zájem se integrovat“ a chtějí žít s „lidmi z podobného kulturního, etnického a náboženského prostředí“. Řekl, že lidé ve střední a východní Evropě nechtějí „opakovat chyby západních zemí“, které mají „čtvrti plné tisíců a tisíců lidí žijících ve špatných životních podmínkách“ a které jsou „velmi nebezpečné nejen v noci, ale také během dne“. Zdůraznil, že ve dvou přistěhovaleckých komunitách dlouhodobě usídlených v České republice, tedy „mezi Ukrajinci a Vietnamci, neexistují žádní sebevražední atentátníci“.

Na Slovensku předseda vlády Robert Fico řekl, že masová migrace a vynucený multikulturalismus by změnily podstatu jeho země:

„Myslím, že je povinností politiků mluvit o těchto věcech velmi jasně a otevřeně. Nechci vidět muslimskou komunitu na Slovensku. Nechci, aby zde existovalo několik desítek tisíc muslimů, kteří by zde postupně začali zavádět svoji ideologii. Nechceme změnit tradice této země, které jsou po staletí postaveny na křesťanské tradici. Svrchovanost naší země a národní hrdost musí být součástí naší vládnoucí koalice.“

Fico dodal, že 95 % takzvaných uprchlíků jsou ve skutečnosti ekonomičtí migranti:

„Na tomto bláznovství se nebudeme podílet s otevřenou náručí a s představou, že je přijmeme všechny bez ohledu na to, zda to jsou ekonomičtí migranti nebo ne. Musíme začít říkat pravdu o migraci.“

V Maďarsku varoval předseda vlády Viktor Orbán před „výbušnými následky“ kulturního střetu mezi Evropou a migranty z muslimského světa:

„Abychom pochopili, co musíme udělat, musíme pochopit skutečnou povahu situace, jíž čelíme. Evropa není v sevření „uprchlického problému“ nebo „uprchlické situace“, evropský kontinent však v moderní éře je ohrožen stále vzrůstající vlnou migrace. Pohyb lidí probíhá v obrovském měřítku a z evropské perspektivy se zdá, že počet potenciálních budoucích imigrantů je neomezený.“

„Každý den jsme svědky toho, že stovky tisíc lidí se objevují a vyřvávají své požadavky na našich hranicích, a milióny dalších lidí zamýšlí vyrazit do Evropy, poháněny ekonomickými důvody….“

„Musíme si uvědomit, že za tuto situaci je zodpovědná chybná přistěhovalecká politika Evropské unie. Nezodpovědnost je značkou každého evropského politika, který slibuje lepší život imigrantům, a tak je povzbuzuje, aby všechno opustili a riskovali svůj život na cestě do Evropy. Pokud se Evropa nevrátí k zdravému rozumu, tak bude v boji o svůj osud znevýhodněna….“

„Nezapomínejme, že ti, kteří přijíždějí, byli vychováni v jiném náboženství a představují radikálně odlišnou kulturu. Většina z nich nejsou křesťané, ale muslimové. Toto je důležité téma, neboť Evropa a evropská identita jsou zakotveny v křesťanství. Není to samo o sobě alarmující, že evropské křesťanství je sotva schopné udržet Evropu křesťanskou? Jestli to přestaneme mít na paměti, tak by se idea Evropy mohla dostat na svém vlastním kontinentu na okraj zájmu.“

S odkazem na okupaci Maďarska Osmanskou říší v letech 1541 až 1699 Orbán řekl:

„Myslím, že se máme právo se rozhodnout, že v naší zemi nechceme mnoho muslimů. Nelíbí se nám důsledky existence početné muslimské komunity, které vidíme v jiných zemích. Nevidím žádný důvod, aby nás někdo jiný nutil vytvářet v Maďarsku podmínky pro soužití; které si nepřejeme. Máme s muslimy svoji historickou zkušenost.“

Soeren Kern je spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku, USA.

https://cs.gatestoneinstitute.org/10800/stredni-evropu-migracni-krize