OD HERDERA K DUGINOVI

Biologismus se mýlí už ve své hlavní premise o lidském životě. Přesvědčení, že život je jedním velkým bojem o přežití plodí fatalistické myšlení, jež si za svůj raison d’étre bere imperialismus. Ten, kdo neustále nebojuje o další životní prostor a zdroje, musí zahynout.

Podobné smýšlení však lidský život fakticky zbavuje jeho rozměru mezilidské spolupráce. Dokonce i politická jednota národa (ve smyslu německého Volk nebo ruského narod) nesestává z boje všech proti všem, ale je založena na spolupráci elit a mas. Představu lidských dějin coby nepřetržitého, věčného boje vyvracejí také četné doklady o starověkých obchodních stycích a kulturní směně. Válka je součástí lidského života, ne však jeho osudem. Biologický světonázor tak je absolutní negací kultury, skutečného utvrzení lidské činnosti.

Odkud se ale biologizující myšlení 19. století zrodilo a které ideologii sloužilo? Od prvopočátku bylo plodem buržoazního a implicitně osvícenského myšlení. Došlo k přenesení ospravedlnění vlády silných nad slabými do sféry lidských životů, což připravilo půdu pro kapitalismus nebývalé dravosti. Hrůzy průmyslové revoluce jen v samotném Skotsku vedly k masakrům tisíců vesničanů, z kterých se po konfiskaci země stali bezdomovci a byli vyhnáni ze svých domovů.

Rozpory se přesouvají i do kolonií

S nástupem socialistického hnutí na scénu liberální buržoazii postupně došlo, že stále tvrdší vykořisťování evropského dělnictva by evropský kapitalismus mohlo zahubit, a tak začala část celého procesu přesouvat na periferii, za hranice kontinentu. Kapitalismus i liberalismus jako takové jsou sociálně darwinistické, jen toto uvažování transponují do oblasti hospodářství a obchodu, aby tak skryly své „humanitární důvody“ za penězi. Namísto vykořisťování evropského proletariátu tak začali ždímat „necivilizované“ národy v koloniích. Národní socialismus pak konečně znovu přizpůsobil toto smýšlení evropskému prostředí. Německý národ se ale panskou árijskou rasou ani pány stvoření nestal – biologizující smýšlení jej naopak nasměrovalo přímo k jeho největší hanbě.

Včera břímě bělochů – dnes břímě George Sorose?

Dnes nám globalizace odhaluje ryzí brutalitu boje všech proti všem. Na rozdíl od minulosti však mají „filantropové“ jako George Soros v rukou prostředky ke sražení celých národních hospodářství na kolena silou svého kapitálu i schopnost destabilizovat „darebácké státy“. Na první pohled tak činí, aby šířili rovnost a lidská práva. Ve skutečnosti však šíří jen nelidskou logiku kapitalismu a liberalismu. Ty spolehlivě likvidují všechny národy, tradice a kultury celého světa, jelikož ty pro „volnotržní ekonomiky“ postrádají smysl. Znovu tak sledujeme střet silných se slabými, tentokráte však proti sobě nestojí národy, ale mezinárodní korporace a spekulanti jako Monsanto a Bayer, kteří si podmaňují celé národy.

Proto nastal myslím nejvyšší čas, aby pravicoví konzervativci tento způsob uvažování nadobro opustili. Z biologizujícího myšlení mají prospěch jedině kapitalisté – vlastenec však ani jeden. K obraně svého dědictví, kterým je spojení společného původu a kultury, tj. náš Volk, člověk žádné teorie o rasové nadřazenosti nepotřebuje. Dobrá rasa nepotřebuje neustále dávat svou nadřazenost na odiv, jak poznamenal Ernst Jünger


Lidé jsou myšlenkami Božími, nikoliv užitečnými idioty kapitalismu!

Nejpádnější zbraní v boji proti masové migraci je kritika globalismu a liberalismu, jež vytvářejí podmínky pro velkou výměnu. Podobně kritičtí musíme být ale také k nesprávnému pojetí člověka, jež za nimi stojí. Člověk jako chlouba stvoření sám sebe chápe jako odlišného od zbytku živých tvorů. Na rozdíl od zvířat je schopen rozmýšlet své konání a má také svobodnou vůli, díky níž se může stát tvůrcem. V tomto směru bychom se měli řídit křesťanským učením, inspirovaným slovy slavného německého filozofa Herdera, podle něhož jsou lidé božími myšlenkami. To znamená, že žádný národ není nadřazen jinému. Nezapomínejme, že nikoli liberální boj všech proti všem, ale vzájemná spolupráce jsou hybnou silou života národů. Zde je nanejvýš užitečná Duginova 4. politická teorie – nejen k překonání moderního myšlení včetně biologismu, ale také jako průvodce na cestě k multipolárnímu světu, kde se rozmanité národy a civilizace vysvobodí z područí liberálně-kapitalistického Západu. Rassengerassel (řinčení rasou, jak to nazval Ernst von Salomon), je v této cestě jen na obtíž. Tato výzva je určena všem národům i rasám – bílým farmářům na americkém Jihu, mladým Evropanům, zoufalým obyvatelům subsaharské Afriky, ale také Rusům a Číňanům.

Všichni totiž úpíme pod tíhou liberálního systému, který nám upírá identitu.

Autor: Alexander Markovics

https://www.progettoprometeo.it/a-critique-of-biologism/

https://deliandiver.org/2019/08/alexander-markovics-proti-biologismu.html#more-117396